Rozšířená odvolací komise (EBA) při Evropském patentovém úřadu (EPO) vydala významné rozhodnutí G 1/23, které zásadně mění způsob hodnocení stavu techniky v rámci evropského patentového práva. Toto převratné rozhodnutí rozšiřuje definici stavu techniky s dalekosáhlými důsledky pro podniky a strategie duševního vlastnictví ve všech technických oborech.
Přehodnocení standardů stavu techniky
Dříve, podle praxe EPO nastíněné v rozhodnutí G 1/92, byl produkt dostupný veřejnosti považován za stav techniky pouze tehdy, pokud jej mohl odborník analyzovat a replikovat. Tento postoj někdy vylučoval složité nebo strukturálně nejasné produkty, i když byly komerčně dostupné.
Rozhodnutí G 1/23 toto výkladové stanovisko ruší. EBA nyní zastává názor, že jakýkoli produkt zpřístupněný veřejnosti – prostřednictvím prodeje, distribuce nebo jinými means – se považuje za stav techniky podle článku 54(2) Úmluvy o udělování evropských patentů (EPC). Jakékoli technické informace odvoditelné z takového produktu, ať již prostřednictvím měřitelných vlastností nebo pozorovatelných charakteristik, musí být navíc zohledněny při posuzování novosti a vynálezecké činnosti.
Tento posun eliminuje koncept „tajných bezpečných přístavů", což znamená, že pokud je produkt veřejně prodáván, dokonce i s omezenými nebo nezveřejněnými technickými detaily, může nyní napadnout novost nebo vynálezeckou činnost později podané přihlášky patentu. Toto přehodnocení přibližuje evropské právo některým aspektům doktríny překážky prodeje („on-sale bar") v USA podle § 102 hlavy 35 zákonníku USA (35 U.S.C. § 102), při zachování zásadních rozdílů, jako je výhradní zaměření Evropy na veřejně dostupné produkty a absence lhůt shovívavosti („grace periods") poskytovaných americkým právem.
Širší dopady napříč technickými obory
Dopad rozhodnutí G 1/23 sahá do široké škály technických oborů:
Vysoké technologie a scénáře „černé skříně"
V odvětvích, jako jsou farmacie nebo biotechnologie, kde může být obtížné určit složení, rozhodnutí G 1/23 zajišťuje, že uváděné produkty mohou sloužit jako stav techniky. Například patentovaný algoritmus vestavěný do komerčního zařízení může čelit námitkám, pokud chování zařízení inherentně odhaluje výstup tohoto algoritmu.
Software a elektronika
Ve vývoji softwaru může uváděné zařízení anticipovat vynález nebo jej činit zřejmým na základě jeho odhalené funkčnosti. Odborníci musí nyní při posuzování vynálezecké činnosti zohledňovat jak zdrojový kód, tak pozorovatelné chování.
Využití dřívějšího užívání v námitkových řízeních a soudních sporech
Odpůrci patentů a strany sporů by měli při napadání patentu zvažovat dřívější prodej nebo užívání produktů. I když není přesné složení produktu známo, jakékoli veřejně dostupné vlastnosti lze využít k argumentaci neplatnosti. Důkazy, jako jsou laboratorní analýzy, affidavity nebo datovaná produktová literatura, budou klíčové pro prokázání stavu techniky.
Toto rozhodnutí rovněž vrhá stín pochybností na patenty dříve udělené podle nyní zamítnutého výkladu rozhodnutí G 1/92. Patenty, které spoléhaly na to, že dřívější užívání bylo považováno za neposkytující dostatečné informace pro realizaci („non-enabling"), mohou nyní čelit zvýšenému scrutiny.
Závěr
Rozhodnutí G 1/23 představuje významný posun v evropském právu duševního vlastnictví, rozšiřuje rozsah stavu techniky a přináší nové výzvy pro žadatele o patenty a odborníky v této oblasti. Zdůrazňuje důležitost transparentnosti při uvádění produktů na trh a poukazuje na potenciální zranitelnost dříve udělených patentů vůči námitkám založeným na dřívějším užívání.
S tím, jak technologie postupuje a produkty se stávají stále složitějšími, bude pro společnosti pohybující se v neustále se vyvíjející krajině práv duševního vlastnictví nezbytné staying informed o právním vývoji, jako je rozhodnutí G 1/23.