Právní prostředí registrace ochranných známek ve Spojených státech prochází přezkumem, protože společnost Vetements Group AG („Vetements") požádala Nejvyšší soud, aby přezkoumal rozhodnutí Odvolacího soudu (Federal Circuit) týkající se ochranné známky „VETEMENTS". Tento případ zdůrazňuje složitost uplatňování doktríny zahraničních ekvivalentů a její dopady na podniky usilující o ochranu svých ochranných známek.
Případ globálních výzev v oblasti ochranných známek
Vetements, švýcarská luxusní značka známá převratným pojetím drahého oblečení, čelila těžkému boji při získávání federální registrace ochranné známky pro svůj název. V červnu 2020 podala společnost Vetements dvě přihlášky ochranné známky pro označení „VETEMENTS" určené k použití na oblečení a služby online maloobchodu. Úřad pro patenty a ochranné známky Spojených států („USPTO") původně přihlášku zamítl na základě doktríny zahraničních ekvivalentů. Tato zásada stanoví, že pokud ochranná známka přímo odpovídá anglickému slovu prostřednictvím překladu z jiného jazyka, považuje se za obecné označení, a tudíž není chránitelná.
Střet právních interpretací
Zamítnutí ze strany USPTO bylo založeno na úvaze, že „VETEMENTS", což je francouzské slovo, které se přímo překládá jako „oblečení" do angličtiny, nesplňuje rozlišovací způsobilost požadovanou pro ochranu ochranné známky. Společnost Vetements se proti tomuto rozhodnutí odvolala k Odvolacímu úřadu pro ochranné známky („TTAB"), který souhlasil s rozhodnutím USPTO. TTAB dospěl k závěru, že ochranná známka je obecná a popisná podle doktríny zahraničních ekvivalentů a společnost Vetements rovněž neprokázala získanou rozlišovací způsobilost.
Odvolací soud potvrzuje rozhodnutí TTAB
V květnu 2023 Odvolací soud potvrdil rozhodnutí TTAB a zdůraznil význam zohlednění vnímání spotřebitelů při uplatňování doktríny zahraničních ekvivalentů. Soud uznal, že významný počet amerických spotřebitelů hovoří francouzsky a je pravděpodobné, že si ochrannou známku přeloží do angličtiny, čímž se snižuje její rozlišovací způsobilost.
Vetements žádá o zásah Nejvyššího soudu
Společnost Vetements následně požádala Nejvyšší soud o přezkum věci (certiorari) s argumentací, že Odvolací soud nesprávně aplikoval doktrínu stanovenou v případech, jako je Estate of Unverricht v. Hertz. Značka tvrdí, že předchozí precedent Nejvyššího soudu chrání cizojazyčná slova na základě vnímání spotřebitelů, nikoli na základě přímých překladů. Vetements argumentuje, že tento přístup je v souladu s metodologií Čtvrtého okruhu, která zvažuje, jak by spotřebitel ochrannou známku interpretoval, zatímco Druhý a Pátý okruh využívají přísnější test přímého překladu.
Dopady na právo ochranných známek
Výsledek tohoto případu by mohl významně ovlivnit procesy registrace ochranných známek pro cizojazyčná slova. Pokud Nejvyšší soud zruší rozhodnutí Odvolacího soudu, může rozšířit ochranu ochranných známek zavedením subjektivnějšího testu založeného na vnímání spotřebitelů. Naopak potvrzení rozhodnutí by upevnilo pravidlo přímého překladu, což by ztížilo získání registrace pro ochranné známky s přeložitelným cizojazyčným původem.
Výzva k objasnění a konzistenci
Společnost Vetements rovněž poukazuje na nedostatek jasnosti ohledně výjimek z doktríny zahraničních ekvivalentů. Odvolací soud noted, že takové výjimky jsou vzácné, ale nejsou dobře definované. Rozhodnutí Nejvyššího soudu by poskytlo dlouho očekávané vodítko pro USPTO a zajistilo konzistentní uplatňování zákonů o ochranných známkách.
Širší dopad na obchodní strategie
Tento případ se netýká pouze práv jedné značky; dotýká se širších dopadů na podniky po celém světě. Společnosti, které přijímají cizojazyčná slova nebo fráze pro své ochranné známky, se nyní musí orientovat ve složitém právním prostředí, kde vnímání spotřebitelů a lingvistický překlad hrají klíčovou roli při určování chránitelnosti.
Stručně řečeno, výzva společnosti Vetements proti rozhodnutí Odvolacího soudu představuje klíčový moment v právu ochranných známek. Rozhodnutí Nejvyššího soudu utváří způsob, jakým jsou hodnoceny cizojazyčné ochranné známky, což ovlivní nejen mezinárodní značky, jako je Vetements, ale také strategie podniků po celém světě při ochraně jejich duševního vlastnictví. Zatímco právní komunita se zatajeným dechem čeká na rozhodnutí Nejvyššího soudu, jedna věc je jasná: doktrína zahraničních ekvivalentů zůstává sporným a vyvíjejícím se aspektem práva ochranných známek.